Advertisement
Czech transcript
VYPRAVĚČ: Jak vznikají peníze, odkud pochází? Kdo z nich má prospěch? A jakému
účelu slouží?
KŘIK: Táhněte, vy zas*aný náckové!
Co je peněžní systém? Jaké peníze jsou za peněžním systémem?
VYPRAVĚČ: Po staletí byl mechanizmus peněžního systému skrytý
před zvědavým zrakem populace. Ale jeho dopad na národní i mezinárodní úrovni
je patrně nedostižný, neboť peněžní systém je tím, co poskytuje základy pro mezinárodní
dominanci and národní kontrolu.
SKANDOVÁNÍ: Čí jsou ulice? Ulice jsou naše!
VYPRAVĚČ: Dnes, kdy těmito samotnými základy otřásají krize, je potřeba otevřeného
a upřímného dialogu o budoucnosti peněžního systému větší než kdykoliv dříve.
Tato ekonomická krize je jako rakovina. Pokud budete jen čekat a myslet si, že to přejde,
stejně jako rakovina to bude růst a pak už bude příliš pozdě.
Každému bych radil se připravit. Tohle není správná doba na toužebná přání,
že vláda věci vyřeší. Vlády světu nevládnou:
světu vládne Goldman Sachs.
"Jsme na pokraji dokonalé bouře".
VYPRAVĚČ: V opozici stojí korupce a zavedené zájmy skrývající se v kuloárech moci,
které nemají žádný důvod vzdát se privilegií, o nichž se domnívají, že na ně mají oprávněný nárok.
DAVID CAMERON: Má plán reformy zdravotnictví? [KŘIK: Ne!] Má plán reformy policie? [Ne!]
Má plán na snížení státního deficitu? [Ne!]
MLUVČÍ V PARLAMENTU: Ticho! Ticho! Uklidněte se a chovejte se jako dospělí
a jestli je to nad vaše schopnosti, opusťte sál. Běžte pryč. Zvládneme to
bez vás!
"Toto je chráněná výkrmná stanice bank-zombií."
Není žádnou náhodou, že rozkvět a úpadek se staly skutečnou cyklickou záležitostí
zhruba od roku 1700, kdy William Paterson založil anglickou centrální banku (Bank of England - BoE).
"Sežer ji! Sežer ji hned!"
MLUVČÍ V PARLAMENTU: Tohle je netolerovatelné chování, co se týče… Ne, není to směšné!
Jen podle vás je to směšné. Není to vůbec směšné, je to hanebné.
SKANDOVÁNÍ: Revoluci! Revoluci!
VYPRAVĚČ: Systém je vnitřně nestabilní v důsledku mezinárodní moci,
kterou poskytuje dominantním stranám, neboť v jeho srdcí leží myšlenka
‘Jak mohu něco dostat za nic‘.
Statistická analýza zjistila, že vždy, když se nějaké impérium začalo blížit svému zániku,
jeho měna se znehodnocovala.
Neexistuje žádný návod k tomu, jak celý tento systém funguje. Například výzkumník BBC,
který pracoval na dokumentu Roberta Pestona, šel do BoE a zeptal se "Můžete mi dát
návod k tomu, jak vznikají peníze?" A oni prostě řekli: "Ne."
VYPRAVĚČ: Tento dokument zkoumá a objasňuje tento stále se měnící systém
a jeho dopad na národní i mezinárodní úrovni.
V roce 2010 činila celková peněžní zásoba Británie 2.15 bilionů liber.
2.6 % z této celkové částky představovala hotovost, 53.5 miliard liber.
Zbytek, 2.1 bilionu neboli 97.4 % celkové peněžní zásoby, byly peníze komerčních bank.
3 % peněz jsou vytvářeny prostřednictvím centrální banky - pokud byste vyrobili desetilibrovou bankovku,
mohli byste ji prodat bance, aby ji dala do bankomatu - tuto desetilibrovku by vám banka
musela splatit nebo ji za 10 liber koupit. Na tyto peníze by se nevztahoval žádný úrok,
tyto peníze by se v podstatě přesunuly do státní pokladny. Tohle je způsob získávání
prostředků pro vládu. Říká se mu ražebné.
Když BoE vyrobí desetilibrovou bankovku, její tisk stojí ve skutečnosti asi 3 nebo 4 pence,
prodá ji velkým bankám za nominální hodnotu, tj. za 10 liber,
a zisk - rozdíl mezi cenou za tisk a 10 librami, za než se bankovka prodá -
putuje přímo do státní pokladny. Ve výsledku tedy veškerý zisk, který máme z vytváření
fyzických peněz, bankovek, putuje do státní pokladny a snižuje objem daní, které musíme platit.
Za posledních 10 let se takto vydělalo asi 18 miliard liber.
VYPRAVĚČ: V roce 1948 bankovky a mince tvořily 17 % z celkové peněžní zásoby.
Byl to jeden z faktorů, který přispěl ke schopnosti vlády financovat poválečnou obnovu.
To zahrnovalo i založení NHS (systém zdravotnictví).
Během pouhých 60 let se podíl bankovek a mincí zmenšil na méně než 3 %.
Před rokem 1844 byly bankovky vydávány soukromými bankami a vláda z této tvorby peněz
nijak neprofitovala.
Neexistoval žádný zákon, který by bankám bránil vydávat své vlastní bankovky. Banky tedy vydávaly
bankovky jako něco, co představovalo, kolik jste měli uloženo na bankovním účtu.
Místo abyste si vyzvedli těžké kovové mince z banky a pak s nimi šli někomu zaplatit,
mohli jste vzít papír udávající, kolik peněz v bance máte,
ten někomu dát a on ho mohl použít k tomu, aby z banky vyzvedl kovové mince.
Postupem času začaly být tyto bankovky stejně dobré jako peníze.
Lidé začali používat bankovky, místo aby si vyzvedávali skutečné peníze z banky.
A samozřejmě, jakmile banky zjistily, že to, co vydávají, se stalo převládajícím druhem peněz v ekonomice,
uvědomily si, že jejich dalším vytvářením mohou generovat zisk.
Jednoduše mohou natisknout pár dalších bankovek, půjčit je a navrch přidat úrok.
Tohle banky dělaly do 40. let 19. století. Pak to přeci jen poněkud přehnaly,
což způsobilo inflaci a destabilizovalo ekonomiku. Proto v roce 1844 konzervativní vláda Robert Peela
prosadila zákon, který komerčním bankám vzal moc vytvářet peníze
a vrátil ji zpět státu. Od té doby byla BoE
jedinou organizací oprávněnou vydávat papírové bankovky. Od té doby se všechno digitalizovalo a to,
co nyní používáme jako peníze, jsou digitální čísla, která mohou komerční banky vytvářet z ničeho.
Problém je, že tenkrát do legislativy nezahrnuli volné vklady
uložené v bankách jednotlivci a elektronickou formu peněz, což v podstatě tyto
volné vklady jsou. Dnes je většina peněz v oběhu elektronická,
jsou to volné vklady bank, které máme na svých účtech. Legislativa tedy
musí dohnat vývoj v oblasti elektronických peněz a způsob, kterým banky skutečně fungují.
VYPRAVĚČ: Peníze na bankovních účtech se nazývají volné vklady, což je účetní termín,
který banky používají při vytváření úvěru. Banky postupují podle stejného procesu,
když vytvářejí půjčky. Všechny peníze na bankovních účtech jsou účetními položkami.
Realita je nyní taková, že většina peněz není papírová, nejsou to kovové mince, ale je digitální.
Jsou to jen čísla v počítačovém systému. Jsou to vaše platební karty Visa, vaše elektronické
karty do bankomatu. Je to tenhle plast. Jsou to čísla v počítačovém systému. Přesouváte peníze
z jednoho počítače do druhého. Všechno je to jedna velká databáze a tyto digitální peníze
používáme k placení - jsou tím, co skutečně používáme pro fungování ekonomiky.
Myslím, že mnoho lidí v Británii se pravděpodobně domnívá, že vláda nebo centrální banka
kontroluje většinu peněz v oběhu a vydává nové peníze do oběhu,
ale to není pravda. Jsou to soukromé banky, kdo vytváří drtivou většinu nových peněz v oběhu
a také rozhoduje o tom, jak je rozděluje.
VYPRAVĚČ: Oficiální termín pro tuto účetní položku jsou peníze komerční banky.
Když banka někomu poskytne půjčku, vytvoří nové peníze komerční banky. Když klient
půjčku splatí, peníze komerční banky se zruší. Banka si ponechá úrok jako zisk.
Ohledně toho, jak banky fungují, panuje mnoho mylných představ. V anketě prováděné
Cobdenovým centrem se ptali lidí, jak si myslí, že banky fungují.
Zhruba 30% veřejnosti se domnívá, že když si uloží peníze do banky, prostě tam zůstanou
a jsou v bezpečí. Je to pochopitelné, protože každé dítě má prasátko, které pak rozbije.
Spousta lidí tudíž má představu banky, jakožto něčeho bezpečného pro úschovu peněz,
které máte k dispozici, kdykoliv je potřebujete. Dalších 60% lidí se domnívá, že když
si nějaké peníze uloží, přesunou se tytéž peníze k někomu, kdo si je chce půjčit.
Například peníze od důchodce, který celý život spoří,
jsou půjčeny nějakým mladým lidem, kteří si chtějí koupit dům. Ale ve skutečnosti
takhle banky nefungují.
V současné době je v Británii tvorba a kontrola peněz z velké části v rukou soukromých bank.
Asi 97-98 % peněz, které banky vytvářejí, lze nazvat "peníze na dluh",
protože banky v podstatě vydávají do oběhu peníze formou půjček.
Tento fakt si málokdo dobře uvědomuje.
Nejde o žádnou konspirační ani bláznivou teorii. Takhle ten proces popisuje BoE.
Když banky půjčují, vytvářejí nové peníze.
Jen pár ekonomů si je vědomo způsobu, jak peněžní systém funguje,
ale když nevíte, jak peněžní systém funguje, můžete si myslet, že když budou všichni šetřit, bude to pro ekonomiku dobré.
Jakmile pochopíte, jak peněžní systém funguje,
zjistíte, že když všichni začnou šetřit, množství peněz v ekonomice se sníží a nastane recese.
Většina ekonomů si tohle nepředstaví. Nerozumí všem složkám systému.
Spoléhají na domněnky a dosažené vzdělání, aniž by skutečně šli do detailů.
A peníze jsou středem ekonomiky. Pokud nechápete, odkud pocházejí,
celé ekonomice?
Jestliže drtivá většina peněz, které nyní používáme, nejsou hotové, nýbrž elektronické peníze,
pak ať už elektronické peníze vytváří kdokoliv, má z jejich tvorby zisk
a vytváření elektronických peněz je zjevně mnohem ziskovější než vydávání hotových peněz,
protože nejsou vůbec žádné výrobní náklady. Zisk z tvorby hotových peněz za 10 let
činil 18 miliard liber, zatímco banky vytvořily 1.2 bilionu liber.
Mezi roky 1998 a 2007 se peněžní zásoba v Británii ztrojnásobila. Banky vytvořily
1.2 bilionu liber, zatímco státní pokladna vytvořila 18 miliard liber.
Když tohle řeknu já, vy nebo Positive Money, mnoho lidí si pomyslí, že jsme
všichni banda cvoků. Ale 9. března 2009 Ben Bernanke, ředitel
americké centrální banky (Fed), poskytl úplně první rozhovor pro rozhlas,
který kdy ředitel Fedu poskytl, což bylo den poté,
co zachránil pojišťovací společnost AIG, což ani není banka, zapomoci přibližně
160 miliard dolarů. A reportér se ho zeptal: "Pane Bernanke, kde jste vzal
$160 miliard dolarů na záchranu AIG?"
REPORTÉR: Jsou to peníze z daní, které Fed utrácí?
BERNANKE: Nejsou to peníze z daní. Banky mají u Fedu účty, podobně jako
vy máte účet v komerční bance. Na poskytnutí půjčky bance zkrátka použijeme počítač,
abychom navýšili účet, který má u Fedu. Spíše se to tedy podobá tištění peněz
než půjčování, i když to není přesně totéž.
Když jsem hovořila s lidmi v době přibližně od srpna 2009 do všeobecných voleb, které byly asi o 8-9 měsíců později,
zjistila jsem, když jsme se jim pokoušeli vysvětlit,
jak peněžní systém funguje, že lidé mají téměř naprogramované odmítání připustit,
že tak bizarní situace skutečně může existovat. "To ne, to není možné... Co tím myslíte?
To nejde... banky nemohou... banky nevytváří peníze z ničeho. To je směšné!
To nemohou dělat. Ony půjčují peníze svých vkladatelů." Většina lidí má představu, co jsou peníze.
Jsou zvyklí používat svůj vlastní způsob správy peněz a pak se pokouší aplikovat svou
představu, jak funguje jejich malá domácnost na celonárodní ekonomiku. A pochopitelně,
to zkrátka nejde, to zkrátka vůbec nejde.
VYPRAVĚČ: V roce 2008 nesplacené portfolio půjček vytvořené bankami prostřednictvím úvěrů, zvané též
peníze komerčních bank, představovalo přes 2 biliony liber.
Ještě v roce 1982 byl poměr bankovek a mincí k bankovním vkladům 1:12.
V roce 2010 se tento poměr zvýšil na 1:37, což znamená, že na každou libru vyrobenou státní pokladnou
připadalo 37 liber vytvořených bankami.
Během 10 let před krizí v roce 2007 se peněžní zásoba komerčních bank v Británii zvyšovala
o 7-10 % každý rok.
Růst o 7 % ročně znamená zdvojnásobení peněžní zásoby každých 10 let.
DYSON: Množství peněz, které banky vytvářejí z ničeho, je prostě neuvěřitelné, 1.2 bilionu liber
za posledních 10 let. Tyto peníze se rozdělují podle priorit
bankovního sektoru, ne podle priorit společnosti.
Od roku 1980 bankovní sektor navýšil svá aktiva z 2.5 bilionu na 40 bilionů dolarů.
V roce 1980 měla bankovní aktiva 20x vyšší hodnotu než tehdejší globální ekonomika. V roce 2006 to bylo
podle OSN 75x tolik.
VYPRAVĚČ: Jak ukazují následující grafy, celkový objem bankovních aktiv v Británii
v poměru k HDP zůstával relativně stabilní, okolo 50-60%, až do konce 60. let.
Poté dramaticky narostl.
Skutečné peníze ve světě dnes vznikají, aniž by se cokoliv produkovalo.
Jsou to prostě spekulace. V podstatě peníze dělají peníze. To je nejziskovější a zdaleka
největší forma ekonomické aktivity, která v dnešním světě existuje.
VYPRAVĚČ: Dnes už banky nemají omezení, kolik mohou půjčit a tedy, kolik nových úvěrů
mohou vytvořit z ničeho. Omezuje je výhradně jejich vlastní ochota
půjčovat.
DYSON: Co se týče povolení bankám vytvářet peníze, existují dva hlavní problémy.
Zaprvé je to fakt, že tyto peníze vytvářejí, když poskytují půjčku. To znamená, že
veškeré peníze pro naši ekonomiku si musíme půjčit od bank.
VYPRAVĚČ: Tzn. abychom měli zdravou, rostoucí ekonomiku, musí vláda aplikovat strategie,
které umožňují nekonečně rostoucí dluh.
Jediný způsob, jak může vláda vytvořit další nákupní sílu, je zvýšit sobě,
a tedy i nám, dluh.
DYSON: Druhým velkým problémem s povolením bankám vytvářet peníze je, že mají
tendenci vytvářet stále další. Když poskytnou půjčku, vytvoří další peníze.
Dostávají bonusy, poplatky a další stimuly, aby napůjčovaly co nejvíce.
Je potřeba vytvořit si styl prodeje.
Co udělali? Najali úžasného chlapíka - Andyho Hornbyho, který přišel z Asdy (britský řetězec supermarketů)
aby z banky udělal maloobchodní supermarket.
Pokud svěříte bankéřům řízení peněžní zásoby,
peněžní zásoba bude prostě růst, stejně jako velikost dluhu,
až do bodu, kdy dojde ke zhroucení, protože někteří lidé nebudou schopni dluhy splácet.
A pak půjčovat přestanou.
Slyšíte politiky a novináře říkat, že jsme si žili nad poměry,
že jsme se stali závislými na dluhu, že musíme zavést úspory a žít v mezích možností.
V současném systému to není možné. Důvodem, proč nyní mají všichi dluhy,
nejsou nezodpovědné půjčky. Tyto peníze jsme si nepůjčili
od armády důchodců, kteří si celý život spořili. Peníze v současném systému jsou dluh.
Tento dluh vzniká, když banky poskytují půjčky. A tak jediný způsob v současném systému,
jak lze mít nějaké peníze v ekonomice, jak získat peníze pro podnikání,
je půjčit si je všechny od bank.
A to je v přímém rozporu s tím, čím dnes
konzervativní strana argumentuje - že si nejprve musíme naspořit, abychom mohli pomoci zdravotnictví.
A protože ekonomové tyto dvě věci úplně zamlžili,
jak co se týče termínů monetární politiky, tak ekonomického myšlení, a protože
většina lidí stále žije ve staromódní představě, že si musíte naspořit, než začnete investovat,
jsme dnes v téhle bryndě. Jeden z důvodů, proč nám připadá obtížné
rozumět bankovnímu systému a vytváření úvěrů je, že opouštíme školu bez peněz
a pracujeme jako učni u instalatéra. Tvrdě pracujeme
celý měsíc a na konci každého měsíce nám někdo vloží peníze do banky, takže naše logika
říká: pracuješ a pak dostaneš peníze - získáš úspory. Ve skutečnosti byste tu práci
nikdy nedostali, kdyby nebyl nejprve poskytnut úvěr. Tohle je skutečně důležité
koncepční neporozumění a není to jen vina veřejnosti.
Ekonomové tomu také nerozumějí.
ANNE BELSEY: Peníze nepocházejí z ekonomické aktivity.
Spousta lidí předpokládá, že když
máte podnik a necháte lidi něco dělat, že peníze se nějak objeví
v důsledku toho, že lidé něco dělají, vyrábějí, pěstují, prodávají,
že peníze se nějak objeví. Tak to není.
Je to jako s doplňováním oleje do auta. Musí se tam nalít.
Když vidím, jak David Cameron mluví o tom, že potřebujeme ekonomiku, která není založená na dluhu,
nýbrž ekonomiku založenou na úsporách, prostě neví, o čem mluví. Je to směšné.
Je to úplně absurdní a ukazuje to naprosté nepochopení toho, jak náš peněžní systém
ve skutečnosti funguje.
Víte, to je paradox současného systému. Kdyby se veřejnost ještě více zadlužila,
dostalo by se do ekonomiky více peněz a nastal by rozkvět.
Když nastane rozkvět, je snazší si půjčovat, takže se lidé ještě více zadluží.
A tento cyklus dále pokračuje. Je snazší a snazší se zadlužovat, dokud se někteří lidé
zadluží příliš a zbankrotují. Nejsou schopni splácet své hypotéky.
Nejprve k tomu došlo u subprime úvěrů v Americe a způsobilo to vlnu bankrotů,
které zaplavily celou ekonomiku. Banky se dostaly do insolvence.
Pak nastala finanční krize a banky půjčovat přestaly. V době rozkvětu půjčovaly nadměrně
a pak půjčovat přestaly, což recesi ještě více zhoršilo. Lidé ztratili svou práci
a stali se ještě závislejšími na dluhu, v podstatě jen aby přežili.
Máme systém, kde si musíme půjčovat, aby mohla ekonomika existovat.
Musíme bankám dlužit. To jim zaručuje ohromné zisky.
VYPRAVĚČ: Jde o cyklus rozkvětu a úpadku.
GORDON BROWN: "A jak jsem řekl, pane místopředsedo, už žádné návraty k rozkvětu a úpadku."
VYPRAVĚČ: Netto bankovních půjček musí navždy růst.
Platíme úrok za každou librou.
Dokonce i když si myslíte, že ty peníze patří vám, někdo někde za tyto peníze platí úrok.
Bankovní systém má obrovský vliv na celý svět, ale jen proto, že poskytuje
národní peněžní zásobu. Musíme je chránit. Musíme je dotovat. Musíme jim dovolit
pokračovat, protože katastrofa bankovního kolapsu nás obrovsky postihne.
Kdokoliv říká, že jsme neměli zachraňovat banky, dost dobře nerozumí podstatě
našeho peněžního systému. Je to jako zničit obrovské množství našich peněz.
Zároveň je ale záchrana bank opakující se proces, který stejně nikdy nebude fungovat.
Ať tedy uděláme cokoliv, bude k tomuto cyklu docházet, dokud neoddělíme
vytváření peněz a bankovní aktivity. Pak by si banky mohly dělat, co chtějí.
Bylo by to normální podnikání jako ostatní.
Je to také důležitá otázka demokracie. Soukromé banky usilující o zisk
vytvářejí až 200 miliard liber ročně a v podstatě je nalévají do ekonomiky, kamkoliv chtějí,
kamkoliv jim to vyhovuje, nalévají je do oněch toxických derivátů
nebo dávají peníze do nemovitostních bublin, což bydlení zdražuje.
200 miliard liber nových peněz v roce 2007 bylo vytvořeno z ničeho
a to, jak se peníze utrácí, v podstatě utváří naši ekonomiku.
Pokud tedy někomu dovolíme vytvářet nové peníze z ničeho, měli bychom mít alespoň nějakou
demokratickou kontrolu nad tím, jak se tyto peníze použijí. Tím myslím, zda bychom raději tyto peníze
použili na zdravotní péči nebo vyřešení problémů životního prostředí nebo
na snížení chudoby nebo raději chceme, abychom měli dražší bydlení a nikdo nemohl
dovolit bydlet v domě.
Můžete se na to dívat jako na zvláštní dotaci bankám - právo vytvářet peníze,
které by měly být k užitku veřejnosti
a utraceny prostřednictvím demokratického procesu.
Banky jsou nejvíce dotovaným podnikáním na světě, jsou zvlášť chráněny vládami.
Zatímco většině z nás peníze docházejí, největším soukromým bankán se stále daří.
Je to proto, že získaly největší dotaci ze všech: licenci na tištění peněz.
Je těžké tomu uvěřit? Martin Wolf, šéfredaktor ekonomiky
deníku Financial Times, nedávno prohlásil: "Podstatou současného peněžního systému
je vytváření peněz z ničeho prostřednictvím často bláznivého poskytování půjček
soukromými bankami…"
Slyšeli jste dobře. Soukromé banky vytvářejí peníze z ničeho. Pak nám je půjčí
a navrch si řeknou o úrok. Pokud vás někdy zajímalo, proč jsou budovy bank po celém světě
vyšší než ostatní paláce nebo věže, nyní máte odpověď.
Banky ale prostě netisknou peníze
na tajných tiskárnách ve sklepě. Nemusejí. Podobně jako mnoho dalších věcí
dnes tištění peněz probíhá digitálně.
Díky popularitě platebních karet, elektronických převodů a internetového bankovnictví,
pouze 3 % peněz v Británii nyní představují bankovky a mince. Zbylých 97 % je kompletně
v počítačích. Elektronické peníze jsou výhodné pro všechny, ale obzvláště pro soukromé banky,
protože vlastní, řídí a ovládají celý digitální peněžní systém.
A co s tímto zvláštním privilegiem dělají?
Poskytují nové peníze, krevní zásobu národa, na věci, které potřebujeme,
jako jsou nemocnice, školy, univerzity a veřejná doprava?
Ne, pokud z toho nemají zisk.
Místo toho používají svou licenci na tištění peněz ke spekulacím na finančních trzích
a šroubování cen domů mimo dosah běžných lidí tím, že pumpují stovky miliard liber
do rizikových hypoték. Přesně takhle banky způsobily finanční krizi
a my ostatní to teď máme zaplatit.
Pokud si nemůžeme dovolit provoz nemocnic
a stavět školy, opravdu si můžeme dovolit dotovat finanční průmysl?
Máme
…
účelu slouží?
KŘIK: Táhněte, vy zas*aný náckové!
Co je peněžní systém? Jaké peníze jsou za peněžním systémem?
VYPRAVĚČ: Po staletí byl mechanizmus peněžního systému skrytý
před zvědavým zrakem populace. Ale jeho dopad na národní i mezinárodní úrovni
je patrně nedostižný, neboť peněžní systém je tím, co poskytuje základy pro mezinárodní
dominanci and národní kontrolu.
SKANDOVÁNÍ: Čí jsou ulice? Ulice jsou naše!
VYPRAVĚČ: Dnes, kdy těmito samotnými základy otřásají krize, je potřeba otevřeného
a upřímného dialogu o budoucnosti peněžního systému větší než kdykoliv dříve.
Tato ekonomická krize je jako rakovina. Pokud budete jen čekat a myslet si, že to přejde,
stejně jako rakovina to bude růst a pak už bude příliš pozdě.
Každému bych radil se připravit. Tohle není správná doba na toužebná přání,
že vláda věci vyřeší. Vlády světu nevládnou:
světu vládne Goldman Sachs.
"Jsme na pokraji dokonalé bouře".
VYPRAVĚČ: V opozici stojí korupce a zavedené zájmy skrývající se v kuloárech moci,
které nemají žádný důvod vzdát se privilegií, o nichž se domnívají, že na ně mají oprávněný nárok.
DAVID CAMERON: Má plán reformy zdravotnictví? [KŘIK: Ne!] Má plán reformy policie? [Ne!]
Má plán na snížení státního deficitu? [Ne!]
MLUVČÍ V PARLAMENTU: Ticho! Ticho! Uklidněte se a chovejte se jako dospělí
a jestli je to nad vaše schopnosti, opusťte sál. Běžte pryč. Zvládneme to
bez vás!
"Toto je chráněná výkrmná stanice bank-zombií."
Není žádnou náhodou, že rozkvět a úpadek se staly skutečnou cyklickou záležitostí
zhruba od roku 1700, kdy William Paterson založil anglickou centrální banku (Bank of England - BoE).
"Sežer ji! Sežer ji hned!"
MLUVČÍ V PARLAMENTU: Tohle je netolerovatelné chování, co se týče… Ne, není to směšné!
Jen podle vás je to směšné. Není to vůbec směšné, je to hanebné.
SKANDOVÁNÍ: Revoluci! Revoluci!
VYPRAVĚČ: Systém je vnitřně nestabilní v důsledku mezinárodní moci,
kterou poskytuje dominantním stranám, neboť v jeho srdcí leží myšlenka
‘Jak mohu něco dostat za nic‘.
Statistická analýza zjistila, že vždy, když se nějaké impérium začalo blížit svému zániku,
jeho měna se znehodnocovala.
Neexistuje žádný návod k tomu, jak celý tento systém funguje. Například výzkumník BBC,
který pracoval na dokumentu Roberta Pestona, šel do BoE a zeptal se "Můžete mi dát
návod k tomu, jak vznikají peníze?" A oni prostě řekli: "Ne."
VYPRAVĚČ: Tento dokument zkoumá a objasňuje tento stále se měnící systém
a jeho dopad na národní i mezinárodní úrovni.
V roce 2010 činila celková peněžní zásoba Británie 2.15 bilionů liber.
2.6 % z této celkové částky představovala hotovost, 53.5 miliard liber.
Zbytek, 2.1 bilionu neboli 97.4 % celkové peněžní zásoby, byly peníze komerčních bank.
3 % peněz jsou vytvářeny prostřednictvím centrální banky - pokud byste vyrobili desetilibrovou bankovku,
mohli byste ji prodat bance, aby ji dala do bankomatu - tuto desetilibrovku by vám banka
musela splatit nebo ji za 10 liber koupit. Na tyto peníze by se nevztahoval žádný úrok,
tyto peníze by se v podstatě přesunuly do státní pokladny. Tohle je způsob získávání
prostředků pro vládu. Říká se mu ražebné.
Když BoE vyrobí desetilibrovou bankovku, její tisk stojí ve skutečnosti asi 3 nebo 4 pence,
prodá ji velkým bankám za nominální hodnotu, tj. za 10 liber,
a zisk - rozdíl mezi cenou za tisk a 10 librami, za než se bankovka prodá -
putuje přímo do státní pokladny. Ve výsledku tedy veškerý zisk, který máme z vytváření
fyzických peněz, bankovek, putuje do státní pokladny a snižuje objem daní, které musíme platit.
Za posledních 10 let se takto vydělalo asi 18 miliard liber.
VYPRAVĚČ: V roce 1948 bankovky a mince tvořily 17 % z celkové peněžní zásoby.
Byl to jeden z faktorů, který přispěl ke schopnosti vlády financovat poválečnou obnovu.
To zahrnovalo i založení NHS (systém zdravotnictví).
Během pouhých 60 let se podíl bankovek a mincí zmenšil na méně než 3 %.
Před rokem 1844 byly bankovky vydávány soukromými bankami a vláda z této tvorby peněz
nijak neprofitovala.
Neexistoval žádný zákon, který by bankám bránil vydávat své vlastní bankovky. Banky tedy vydávaly
bankovky jako něco, co představovalo, kolik jste měli uloženo na bankovním účtu.
Místo abyste si vyzvedli těžké kovové mince z banky a pak s nimi šli někomu zaplatit,
mohli jste vzít papír udávající, kolik peněz v bance máte,
ten někomu dát a on ho mohl použít k tomu, aby z banky vyzvedl kovové mince.
Postupem času začaly být tyto bankovky stejně dobré jako peníze.
Lidé začali používat bankovky, místo aby si vyzvedávali skutečné peníze z banky.
A samozřejmě, jakmile banky zjistily, že to, co vydávají, se stalo převládajícím druhem peněz v ekonomice,
uvědomily si, že jejich dalším vytvářením mohou generovat zisk.
Jednoduše mohou natisknout pár dalších bankovek, půjčit je a navrch přidat úrok.
Tohle banky dělaly do 40. let 19. století. Pak to přeci jen poněkud přehnaly,
což způsobilo inflaci a destabilizovalo ekonomiku. Proto v roce 1844 konzervativní vláda Robert Peela
prosadila zákon, který komerčním bankám vzal moc vytvářet peníze
a vrátil ji zpět státu. Od té doby byla BoE
jedinou organizací oprávněnou vydávat papírové bankovky. Od té doby se všechno digitalizovalo a to,
co nyní používáme jako peníze, jsou digitální čísla, která mohou komerční banky vytvářet z ničeho.
Problém je, že tenkrát do legislativy nezahrnuli volné vklady
uložené v bankách jednotlivci a elektronickou formu peněz, což v podstatě tyto
volné vklady jsou. Dnes je většina peněz v oběhu elektronická,
jsou to volné vklady bank, které máme na svých účtech. Legislativa tedy
musí dohnat vývoj v oblasti elektronických peněz a způsob, kterým banky skutečně fungují.
VYPRAVĚČ: Peníze na bankovních účtech se nazývají volné vklady, což je účetní termín,
který banky používají při vytváření úvěru. Banky postupují podle stejného procesu,
když vytvářejí půjčky. Všechny peníze na bankovních účtech jsou účetními položkami.
Realita je nyní taková, že většina peněz není papírová, nejsou to kovové mince, ale je digitální.
Jsou to jen čísla v počítačovém systému. Jsou to vaše platební karty Visa, vaše elektronické
karty do bankomatu. Je to tenhle plast. Jsou to čísla v počítačovém systému. Přesouváte peníze
z jednoho počítače do druhého. Všechno je to jedna velká databáze a tyto digitální peníze
používáme k placení - jsou tím, co skutečně používáme pro fungování ekonomiky.
Myslím, že mnoho lidí v Británii se pravděpodobně domnívá, že vláda nebo centrální banka
kontroluje většinu peněz v oběhu a vydává nové peníze do oběhu,
ale to není pravda. Jsou to soukromé banky, kdo vytváří drtivou většinu nových peněz v oběhu
a také rozhoduje o tom, jak je rozděluje.
VYPRAVĚČ: Oficiální termín pro tuto účetní položku jsou peníze komerční banky.
Když banka někomu poskytne půjčku, vytvoří nové peníze komerční banky. Když klient
půjčku splatí, peníze komerční banky se zruší. Banka si ponechá úrok jako zisk.
Ohledně toho, jak banky fungují, panuje mnoho mylných představ. V anketě prováděné
Cobdenovým centrem se ptali lidí, jak si myslí, že banky fungují.
Zhruba 30% veřejnosti se domnívá, že když si uloží peníze do banky, prostě tam zůstanou
a jsou v bezpečí. Je to pochopitelné, protože každé dítě má prasátko, které pak rozbije.
Spousta lidí tudíž má představu banky, jakožto něčeho bezpečného pro úschovu peněz,
které máte k dispozici, kdykoliv je potřebujete. Dalších 60% lidí se domnívá, že když
si nějaké peníze uloží, přesunou se tytéž peníze k někomu, kdo si je chce půjčit.
Například peníze od důchodce, který celý život spoří,
jsou půjčeny nějakým mladým lidem, kteří si chtějí koupit dům. Ale ve skutečnosti
takhle banky nefungují.
V současné době je v Británii tvorba a kontrola peněz z velké části v rukou soukromých bank.
Asi 97-98 % peněz, které banky vytvářejí, lze nazvat "peníze na dluh",
protože banky v podstatě vydávají do oběhu peníze formou půjček.
Tento fakt si málokdo dobře uvědomuje.
Nejde o žádnou konspirační ani bláznivou teorii. Takhle ten proces popisuje BoE.
Když banky půjčují, vytvářejí nové peníze.
Jen pár ekonomů si je vědomo způsobu, jak peněžní systém funguje,
ale když nevíte, jak peněžní systém funguje, můžete si myslet, že když budou všichni šetřit, bude to pro ekonomiku dobré.
Jakmile pochopíte, jak peněžní systém funguje,
zjistíte, že když všichni začnou šetřit, množství peněz v ekonomice se sníží a nastane recese.
Většina ekonomů si tohle nepředstaví. Nerozumí všem složkám systému.
Spoléhají na domněnky a dosažené vzdělání, aniž by skutečně šli do detailů.
A peníze jsou středem ekonomiky. Pokud nechápete, odkud pocházejí,
celé ekonomice?
Jestliže drtivá většina peněz, které nyní používáme, nejsou hotové, nýbrž elektronické peníze,
pak ať už elektronické peníze vytváří kdokoliv, má z jejich tvorby zisk
a vytváření elektronických peněz je zjevně mnohem ziskovější než vydávání hotových peněz,
protože nejsou vůbec žádné výrobní náklady. Zisk z tvorby hotových peněz za 10 let
činil 18 miliard liber, zatímco banky vytvořily 1.2 bilionu liber.
Mezi roky 1998 a 2007 se peněžní zásoba v Británii ztrojnásobila. Banky vytvořily
1.2 bilionu liber, zatímco státní pokladna vytvořila 18 miliard liber.
Když tohle řeknu já, vy nebo Positive Money, mnoho lidí si pomyslí, že jsme
všichni banda cvoků. Ale 9. března 2009 Ben Bernanke, ředitel
americké centrální banky (Fed), poskytl úplně první rozhovor pro rozhlas,
který kdy ředitel Fedu poskytl, což bylo den poté,
co zachránil pojišťovací společnost AIG, což ani není banka, zapomoci přibližně
160 miliard dolarů. A reportér se ho zeptal: "Pane Bernanke, kde jste vzal
$160 miliard dolarů na záchranu AIG?"
REPORTÉR: Jsou to peníze z daní, které Fed utrácí?
BERNANKE: Nejsou to peníze z daní. Banky mají u Fedu účty, podobně jako
vy máte účet v komerční bance. Na poskytnutí půjčky bance zkrátka použijeme počítač,
abychom navýšili účet, který má u Fedu. Spíše se to tedy podobá tištění peněz
než půjčování, i když to není přesně totéž.
Když jsem hovořila s lidmi v době přibližně od srpna 2009 do všeobecných voleb, které byly asi o 8-9 měsíců později,
zjistila jsem, když jsme se jim pokoušeli vysvětlit,
jak peněžní systém funguje, že lidé mají téměř naprogramované odmítání připustit,
že tak bizarní situace skutečně může existovat. "To ne, to není možné... Co tím myslíte?
To nejde... banky nemohou... banky nevytváří peníze z ničeho. To je směšné!
To nemohou dělat. Ony půjčují peníze svých vkladatelů." Většina lidí má představu, co jsou peníze.
Jsou zvyklí používat svůj vlastní způsob správy peněz a pak se pokouší aplikovat svou
představu, jak funguje jejich malá domácnost na celonárodní ekonomiku. A pochopitelně,
to zkrátka nejde, to zkrátka vůbec nejde.
VYPRAVĚČ: V roce 2008 nesplacené portfolio půjček vytvořené bankami prostřednictvím úvěrů, zvané též
peníze komerčních bank, představovalo přes 2 biliony liber.
Ještě v roce 1982 byl poměr bankovek a mincí k bankovním vkladům 1:12.
V roce 2010 se tento poměr zvýšil na 1:37, což znamená, že na každou libru vyrobenou státní pokladnou
připadalo 37 liber vytvořených bankami.
Během 10 let před krizí v roce 2007 se peněžní zásoba komerčních bank v Británii zvyšovala
o 7-10 % každý rok.
Růst o 7 % ročně znamená zdvojnásobení peněžní zásoby každých 10 let.
DYSON: Množství peněz, které banky vytvářejí z ničeho, je prostě neuvěřitelné, 1.2 bilionu liber
za posledních 10 let. Tyto peníze se rozdělují podle priorit
bankovního sektoru, ne podle priorit společnosti.
Od roku 1980 bankovní sektor navýšil svá aktiva z 2.5 bilionu na 40 bilionů dolarů.
V roce 1980 měla bankovní aktiva 20x vyšší hodnotu než tehdejší globální ekonomika. V roce 2006 to bylo
podle OSN 75x tolik.
VYPRAVĚČ: Jak ukazují následující grafy, celkový objem bankovních aktiv v Británii
v poměru k HDP zůstával relativně stabilní, okolo 50-60%, až do konce 60. let.
Poté dramaticky narostl.
Skutečné peníze ve světě dnes vznikají, aniž by se cokoliv produkovalo.
Jsou to prostě spekulace. V podstatě peníze dělají peníze. To je nejziskovější a zdaleka
největší forma ekonomické aktivity, která v dnešním světě existuje.
VYPRAVĚČ: Dnes už banky nemají omezení, kolik mohou půjčit a tedy, kolik nových úvěrů
mohou vytvořit z ničeho. Omezuje je výhradně jejich vlastní ochota
půjčovat.
DYSON: Co se týče povolení bankám vytvářet peníze, existují dva hlavní problémy.
Zaprvé je to fakt, že tyto peníze vytvářejí, když poskytují půjčku. To znamená, že
veškeré peníze pro naši ekonomiku si musíme půjčit od bank.
VYPRAVĚČ: Tzn. abychom měli zdravou, rostoucí ekonomiku, musí vláda aplikovat strategie,
které umožňují nekonečně rostoucí dluh.
Jediný způsob, jak může vláda vytvořit další nákupní sílu, je zvýšit sobě,
a tedy i nám, dluh.
DYSON: Druhým velkým problémem s povolením bankám vytvářet peníze je, že mají
tendenci vytvářet stále další. Když poskytnou půjčku, vytvoří další peníze.
Dostávají bonusy, poplatky a další stimuly, aby napůjčovaly co nejvíce.
Je potřeba vytvořit si styl prodeje.
Co udělali? Najali úžasného chlapíka - Andyho Hornbyho, který přišel z Asdy (britský řetězec supermarketů)
aby z banky udělal maloobchodní supermarket.
Pokud svěříte bankéřům řízení peněžní zásoby,
peněžní zásoba bude prostě růst, stejně jako velikost dluhu,
až do bodu, kdy dojde ke zhroucení, protože někteří lidé nebudou schopni dluhy splácet.
A pak půjčovat přestanou.
Slyšíte politiky a novináře říkat, že jsme si žili nad poměry,
že jsme se stali závislými na dluhu, že musíme zavést úspory a žít v mezích možností.
V současném systému to není možné. Důvodem, proč nyní mají všichi dluhy,
nejsou nezodpovědné půjčky. Tyto peníze jsme si nepůjčili
od armády důchodců, kteří si celý život spořili. Peníze v současném systému jsou dluh.
Tento dluh vzniká, když banky poskytují půjčky. A tak jediný způsob v současném systému,
jak lze mít nějaké peníze v ekonomice, jak získat peníze pro podnikání,
je půjčit si je všechny od bank.
A to je v přímém rozporu s tím, čím dnes
konzervativní strana argumentuje - že si nejprve musíme naspořit, abychom mohli pomoci zdravotnictví.
A protože ekonomové tyto dvě věci úplně zamlžili,
jak co se týče termínů monetární politiky, tak ekonomického myšlení, a protože
většina lidí stále žije ve staromódní představě, že si musíte naspořit, než začnete investovat,
jsme dnes v téhle bryndě. Jeden z důvodů, proč nám připadá obtížné
rozumět bankovnímu systému a vytváření úvěrů je, že opouštíme školu bez peněz
a pracujeme jako učni u instalatéra. Tvrdě pracujeme
celý měsíc a na konci každého měsíce nám někdo vloží peníze do banky, takže naše logika
říká: pracuješ a pak dostaneš peníze - získáš úspory. Ve skutečnosti byste tu práci
nikdy nedostali, kdyby nebyl nejprve poskytnut úvěr. Tohle je skutečně důležité
koncepční neporozumění a není to jen vina veřejnosti.
Ekonomové tomu také nerozumějí.
ANNE BELSEY: Peníze nepocházejí z ekonomické aktivity.
Spousta lidí předpokládá, že když
máte podnik a necháte lidi něco dělat, že peníze se nějak objeví
v důsledku toho, že lidé něco dělají, vyrábějí, pěstují, prodávají,
že peníze se nějak objeví. Tak to není.
Je to jako s doplňováním oleje do auta. Musí se tam nalít.
Když vidím, jak David Cameron mluví o tom, že potřebujeme ekonomiku, která není založená na dluhu,
nýbrž ekonomiku založenou na úsporách, prostě neví, o čem mluví. Je to směšné.
Je to úplně absurdní a ukazuje to naprosté nepochopení toho, jak náš peněžní systém
ve skutečnosti funguje.
Víte, to je paradox současného systému. Kdyby se veřejnost ještě více zadlužila,
dostalo by se do ekonomiky více peněz a nastal by rozkvět.
Když nastane rozkvět, je snazší si půjčovat, takže se lidé ještě více zadluží.
A tento cyklus dále pokračuje. Je snazší a snazší se zadlužovat, dokud se někteří lidé
zadluží příliš a zbankrotují. Nejsou schopni splácet své hypotéky.
Nejprve k tomu došlo u subprime úvěrů v Americe a způsobilo to vlnu bankrotů,
které zaplavily celou ekonomiku. Banky se dostaly do insolvence.
Pak nastala finanční krize a banky půjčovat přestaly. V době rozkvětu půjčovaly nadměrně
a pak půjčovat přestaly, což recesi ještě více zhoršilo. Lidé ztratili svou práci
a stali se ještě závislejšími na dluhu, v podstatě jen aby přežili.
Máme systém, kde si musíme půjčovat, aby mohla ekonomika existovat.
Musíme bankám dlužit. To jim zaručuje ohromné zisky.
VYPRAVĚČ: Jde o cyklus rozkvětu a úpadku.
GORDON BROWN: "A jak jsem řekl, pane místopředsedo, už žádné návraty k rozkvětu a úpadku."
VYPRAVĚČ: Netto bankovních půjček musí navždy růst.
Platíme úrok za každou librou.
Dokonce i když si myslíte, že ty peníze patří vám, někdo někde za tyto peníze platí úrok.
Bankovní systém má obrovský vliv na celý svět, ale jen proto, že poskytuje
národní peněžní zásobu. Musíme je chránit. Musíme je dotovat. Musíme jim dovolit
pokračovat, protože katastrofa bankovního kolapsu nás obrovsky postihne.
Kdokoliv říká, že jsme neměli zachraňovat banky, dost dobře nerozumí podstatě
našeho peněžního systému. Je to jako zničit obrovské množství našich peněz.
Zároveň je ale záchrana bank opakující se proces, který stejně nikdy nebude fungovat.
Ať tedy uděláme cokoliv, bude k tomuto cyklu docházet, dokud neoddělíme
vytváření peněz a bankovní aktivity. Pak by si banky mohly dělat, co chtějí.
Bylo by to normální podnikání jako ostatní.
Je to také důležitá otázka demokracie. Soukromé banky usilující o zisk
vytvářejí až 200 miliard liber ročně a v podstatě je nalévají do ekonomiky, kamkoliv chtějí,
kamkoliv jim to vyhovuje, nalévají je do oněch toxických derivátů
nebo dávají peníze do nemovitostních bublin, což bydlení zdražuje.
200 miliard liber nových peněz v roce 2007 bylo vytvořeno z ničeho
a to, jak se peníze utrácí, v podstatě utváří naši ekonomiku.
Pokud tedy někomu dovolíme vytvářet nové peníze z ničeho, měli bychom mít alespoň nějakou
demokratickou kontrolu nad tím, jak se tyto peníze použijí. Tím myslím, zda bychom raději tyto peníze
použili na zdravotní péči nebo vyřešení problémů životního prostředí nebo
na snížení chudoby nebo raději chceme, abychom měli dražší bydlení a nikdo nemohl
dovolit bydlet v domě.
Můžete se na to dívat jako na zvláštní dotaci bankám - právo vytvářet peníze,
které by měly být k užitku veřejnosti
a utraceny prostřednictvím demokratického procesu.
Banky jsou nejvíce dotovaným podnikáním na světě, jsou zvlášť chráněny vládami.
Zatímco většině z nás peníze docházejí, největším soukromým bankán se stále daří.
Je to proto, že získaly největší dotaci ze všech: licenci na tištění peněz.
Je těžké tomu uvěřit? Martin Wolf, šéfredaktor ekonomiky
deníku Financial Times, nedávno prohlásil: "Podstatou současného peněžního systému
je vytváření peněz z ničeho prostřednictvím často bláznivého poskytování půjček
soukromými bankami…"
Slyšeli jste dobře. Soukromé banky vytvářejí peníze z ničeho. Pak nám je půjčí
a navrch si řeknou o úrok. Pokud vás někdy zajímalo, proč jsou budovy bank po celém světě
vyšší než ostatní paláce nebo věže, nyní máte odpověď.
Banky ale prostě netisknou peníze
na tajných tiskárnách ve sklepě. Nemusejí. Podobně jako mnoho dalších věcí
dnes tištění peněz probíhá digitálně.
Díky popularitě platebních karet, elektronických převodů a internetového bankovnictví,
pouze 3 % peněz v Británii nyní představují bankovky a mince. Zbylých 97 % je kompletně
v počítačích. Elektronické peníze jsou výhodné pro všechny, ale obzvláště pro soukromé banky,
protože vlastní, řídí a ovládají celý digitální peněžní systém.
A co s tímto zvláštním privilegiem dělají?
Poskytují nové peníze, krevní zásobu národa, na věci, které potřebujeme,
jako jsou nemocnice, školy, univerzity a veřejná doprava?
Ne, pokud z toho nemají zisk.
Místo toho používají svou licenci na tištění peněz ke spekulacím na finančních trzích
a šroubování cen domů mimo dosah běžných lidí tím, že pumpují stovky miliard liber
do rizikových hypoték. Přesně takhle banky způsobily finanční krizi
a my ostatní to teď máme zaplatit.
Pokud si nemůžeme dovolit provoz nemocnic
a stavět školy, opravdu si můžeme dovolit dotovat finanční průmysl?
Máme
…