YouSub
Untitled

cs Czech

Untitled Czech subtitles

0 downloads · 810 lines · added Nov 12, 2015

Report a problem
What's wrong?
Advertisement

Czech transcript

Hlavní veřejné sdělovací prostředky
Zatímco Američané spoléhají na denní tisk
stran nejnovějších zpráv jak doma tak i v zahraničí,
současný výzkum, provedený Cronkitovou školou novinářství (Cronkite School of Journalism)
zjistil, že skoro 67% nevěří, že hlavní sdělovací prostředky
jim předkládají pravdivé informace
Zeptejte se Američanů přímo proč nevěří mediím
a jejich odbovědi jsou vesměs nejasné.
Nakonec - zprávy o nadužívání sdělovacích prostředků
se normálně nenachází na hlavních stránkách novin
anebo ve večerních zprávách.
A přesto existují.
"Dateline NBC," zprávy v hlavním vysílacím čase.
Tyto přinesly zprávu v r.1992, "Čekání na výbuch?"
Tento příběh obsahoval záběry skupiny nákladních aut
vyrobené firmou "General Motors" (GM) při srážce okamžitě vybuchnou.
Abyste viděli co se může stát při bočním nárazu,
"Dateline NBC" najal "Institut pro bezpečnostní analyzy,"
aby provedli pokusy s kolizí aut.
Oproti GM testům, benzinové nádrže byly naplněny opravdovým benzinem
A podívejte, co se stalo.
Při nárazu byl v benzinovém tanku vyražen malý otvor.
Podle našich odborníků, tlak nárazu
spolu s pomačkáním benzinové nádrže
vytlačil benzin ven skrze zátku.
Palivo bylo zapáleno pomocí rozbitých světlometů.
Po vysílání tohoto programu
jeden z hasičů, který byl u tohoto pokusu přítomen,
se spojil s výrobcem, GM.
To, co jim řekl způsobilo detailní vyšetřování.
O tři měsíce později,
NBC kanál byl přinucen vyjevit jejich úlohu ve zkreslení těchto informací.
NBC dodavatel opravdu nainstaloval vznětlivé zařízení
pod nákladní auto, aby zajistil, že vznikne požár
když dojde k vylití benzinu z tanku.
Řekli jsme, že "benzin byl nárazem vytlačen z nádrže skrze zátku"
GM firma prohlásila, že zátka nebyla ta, která byla pro tento model auta navržena
a protože benzinový tank byl přeplněn,
zátka odskočila když došlo k nárazu.
Souhlasíme s firmou GM, že jsme měli naše diváky informovat
o přítomnosti vznětlivých náloží.
Avšak "Dateline" reportér řekl,
"při nárazu byl v tanku vytvoren malý otvor."
Firma GM podrobila tento tank rentgenovým testům
a žádný otvor nenašli.
Potvrdili jsme umístění vznětlivých náloží pod nákladním autem
což byl velmi špatný nápad od začátku až do konce.
Toto jsou naše nová pravidla a vrátíme se za chviličku.
Po bombardování Murrah Federální budovy (Oklahoma City) v r. 1995,
informace vyšly najevo, které protiřečily vládnímu prohlášení,
které bylo rozšiřováno skrze hlavní sdělovací prostředky.
Jeden z pramenů byla Carol Haugh, vládní informátor.
Vyjevila, že federální úřady věděly předem o tomto plánovaném teroristickém útoku
a že ignorovaly několik postav, které byly s tímto útokem spojovány.
Roger Charles je námořní plukovník v penzi a dřívější dopisovatel ABC zpráv.
Jeho skupina novinářů s Haughovou mluvili
a získali potvrzení její výpovědi.
Takže tady jsme měli potvrzení od zástupce vlády v Denveru
v souvislosti s vyšetřováním podezřelého (Timothy) McVeigh,
která řekl, že naše informace jsou správné.
Mysleli jsme si, že máme fantastický příběh
bude to nesmírně zajímavé
dostat toto do zpráv,
protože jsme měli výpověď vládního zástupce
a tato potvrdila pravdivost našich informací.
Celá reportáž byla nachystána k vysílání ve NBC večerních zprávách
ale k překvapení pana Charlese, toto se neuskutečnilo.
O dvě minuty později zazvonil telefon, byl to Tom Gerold z pořadu 2O/20
byl na telefonu, aby nám řekl, že tato reportáž je z vysílání vyřazena.
Nevěděl proč, ale rozhodnutí v New Yorku bylo nepublikovat tuto reportáž.
To byl Peter Jennings, večerní zprávy.
Aby tato reportáž mohla být vysílána,
Charles ji předělal podle instrukcí z New Yorku.
Příští ráno obdržel Dan Trasher telefonát z New Yorku
a dal mi jeden z těchto pokynů
Nemohl jsem tomu věřit. Dobře jsem věděl co to znamenalo.
Reportáž nebude vysílána - opět.
V r. 1990, podstatný konflikt na Balkánu vyústil v civilní válku.
Byl to mnohostranný a složitý zámořský problém.
Tento byl předkládán sdělovacími prostředky jako uhlazené melodrama.
Převážně křesťanští Srbové byli dáni do pozice zločinců.
Ten hlavní manévr, které je měl očernit, se sestávál z fotografie.
Zprávy byly vždycky používány aby emocionálně zkreslily situaci.
Když se jedná o válku, předkládají nám srdcervoucí prosby o slitování.
A to vidíme pokaždé, s používáním obrázků.
Benjamin Works je ředitel "Institutu pro strategický výzkum."
Je také analyzátor vojenských záležitostí pro kanály Fox News a CNN.
Vzpomíná si na nouzový kryt, který vybudovali Srbové pro uprchlíky z Bosny
Vzpomínám si velmi živě, viděl jsem 4 nebo 5 velitelů, jak jim předváděli zbraně
dávali jim potraviny, za které bych teda neplatil, ale jedl bych je kdyby byly zadarmo.
A přesto to bylo předkládáno jako napínavá historka o koncentračních táborech.
A propaganda z toho udělala zápletku
jak v elektronických zprávách, tak i v novinách
a dokonce i na lesklých předních stránkách časopisů jako jsou "Time Magaine" a jiné.
Rozsudek: nezávislé šetření zjistilo, že britští filmaři
filmovali bosenský nouzový kryt tak, aby vypadal jako nacistický koncentrační tábor.
Filmový štáb se umístil uvnitř, za ostnatým drátem,
aby filmoval uprchlíky, kteří byli venku.
Tito mohli chodit sem a tam, jak chtěli.
Kamera se zaměřila obzvláště na jednoho z nich,
jehož vychrtlost byla zaviněna vrozenou vadou.
Zjistili jsme, že všechna tato obvinění týkající se koncentračních táborů
byla opravdu podvodná, rozšiřovaná reportéry
a dokonce jeden z nich obdržel Pulitzerovu cenu za tento podvod.
A ten obrázek, který motivoval Američany
aby se zamíchali do zámořské zápletky
byl totální podvod.
Nápis: Za velkými zprávami
Nápis: Bílý dům, Večeře zpravodajů
Nápis: Vytváření zpráv
Systém "hvězd" se vetřel do veřejných sdělovacích prostředků
do té míry, že i když kdysi existovaly novinářské zásady,
což byl jakýsi druh čínské zdi mezi profesionálními novináři a tiskovými agenturami,
tyto hranice byly rozmazány, obzvláště vládou,
která schválně podporovala osobnosti z medí,
kteří jsou teď přítomni na slavnostním obědě v Bílém domě.
Nevypadá, že by viděli jakékoliv ohrožení
pro etické zpravodajství, nebo rozpor mezi zájmy.
Vedoucí představitelé, redaktoři a tiskaři, producenti a vizuální reportéři
jsou ti, kteří trpí ideologickym zkreslením
a co je asi stejně tak důležité, je osobní přátelství mezi nimi.
Navštěvují ty stejné podniky, zúčastňují se stejných večeří,
a stýkají se s mnoha lidmi o kterých píšou.
A toto je kde korupce začíná v každém systému.
Ta "čidla" a "obrazovky" se spřáteli s těmi,
o kterých mají podávat zprávy,
a zásady jsou házeny oknem ven.
Dnešní zásady reportérství jsou více podřízeny zájmu o povýšení v zaměstnání
než s dokumentováním pravdy.
Samozřejmě, postup v byrokracii znamená
dodat šéfovi co požaduje
a to je jak si zajistit postup.
A proto je tolik homogenizace ve zpravodajství.
Jestliže se podíváte na pyramidu,
tak prvních pár vrstev jsou skutečně nadšenci a těžce pracující mladí reportéři
kteří zkouší být všude, zkouší získat novinky, zkouší si vytvořit jméno
aby mohli v té pyramidě postupovat směrem nahoru.
A čím více k vrcholku se dostávají, tím více zjišťují,
že sdělovací prostředky ve skutečnosti nemají zájem o skutečné zprávy, které by "rozkývaly člun."
Ten člun, o kterém pan Charles mluví,
se týká těch, co jsou na samém vrcholku této pyramidy.
Kde skutečné zájmy sdělovacích prostředků jsou v tichosti domluveny.
Nápis: Určovatelé zpráv
Je rok 1917 a kongresman Oscar Callaway zanese
znepokojující zprávu do amerických Kongresových záznamů.
Tato zpráva vysvětluje, proč J.P. Morgan (bankéř)
najal 12 vysoce postavených novinářů.
Těchto dvanáct bylo požádáno, aby rozhodli, které jsou nejvlivnější noviny v Americe.
Měli vyčíslit, kolik novinářských organizací by bylo zapotřebí,
aby mohly ovládat směrnice veškerého denního tisku v Americe.
Těchto dvanáct zjistilo, že stačí koupit kontrolu pouhých 25 největších novin.
Dohoda byla sjednána a kontrola všech těchto novin byla zakoupena
a redaktor byl umístěn u každých těchto novin,
aby zajistit, že všecky publikované informace
budou v souladu s novými předpisy.
Brzy byly tyto nové předpisy vypracovány skupinou J.P.Morgana a jeho kolegů.
Po pravdě řečeno, Morganův osobní právník byl zakladatel a předseda této organizace,
což bylo "Kolegium pro mezinárodní vztahy" (Council on Foreign Relations, CFR)
Dnes tato organizace tvrdí, že zkouší zlepšit americké chápání světa.
Ale hlavní záměr tohoto vysoce exkluzivního klubu
byl vyjeven občasnými vyjádřeními některých členů.
V první části 1960-tých let, profesor z Georgetownské University sbíral informace pro knihu,
která měla být zaměřena na příznivé vyobrazení těch mocnářů, kteří toto Kolegium (CFR) založili.
Celé dva roky měl profesor Carroll Quigley dovoleno
procházet soukromé spisy a tajné dokumenty této organizace.
Quigley zjistil, že tito lidé měli v úmyslu vytvořit světový systém finančního dozoru v soukromém vlastnictví,
který by byl schopen ovládat politické systémy jednotlivých zemí a celkové světové ekonomie.
V krátkosti řečeno, zkoušeli získat naprostou a skrytou kontrolu celého světa.
A CFR je ta nejviditelnější cesta k provedení tohoto plánu.
CFR členství zahrnuje ty nejbohatší americké magnáty
spolu s nejvýše postavenými 'elitními' osobnostmi ve vládě,
v akademických institucích, v nadacích a ve veřejných sdělovacích prostředcích.
Článek "Vládnoucí třída novinářů" byl napsán Richardem Harwoodem
popisuje CFR členy jako "vládnoucí třídu ve Spojených Státech."
Tento článek, který vyšel ve "Washington Post" novinách
se chlubil, že ti reportéři, kteří jsou členy Kolegia (CFR)
se nezaměřují na pouhé zkoumání a vysvětlování zahraniční politiky pro Spojené státy,
ale že pomáhají tuto vytvářet.
Kdo jsou tito tvůrci zahraniční politiky?
Mnoho jejich tváří jsou známé:
Tom Brokaw od NBC
Dan Rather od CBS
Barbara Walters od ABC
Jim Lehrer, PBS
William F. Buckley, National Review
Novinový magnát Rupert Murdoch, majitel obrovské, mnohaúčelové novinářské korporace.
Tito zpravodajové 'těžké váhy' a mnoho jiných, jim podobných, jsou všichni členové Kolegia (CFR).
Vlivné firmy jsou rovněž vyzývány, aby se staly členy.
Ke konci 20. století, vliv CFR vedl dalekosáhlé sdružování kontroly sdělovacích prostředků.
V roce 1995, člen CFR Michael Eisner od Disney a ABC, spolu s Thomasem Murphy spojili jejich zpravodajské velmoci.
Brzy po tomto spojení, se ABC-Disney velmoc stala CFR korporačním členem.
V roce 2000, největší internetová firma "America Online"
se spojila s "Time Warner," což je největší světová zpravodajská organizace.
Reportéři, kteří toto spojení uvítali byli Tom Johnson od CNN. a Gerald Levine od Time-Warner.
Oba členové Kolegia pro mezinárodní vztahy (CFR).
Opět, další zpravodajský gigant byl vytvořen ve stínu CFR vlivu.
Takže dnes elitní hrstka jedinců určuje zaměření tisku,
které je v souladu s imperiem oficielních zpráv.
Nápis: Střední Manhattan
Jedním z nejsilnějších spojenců CRF jsou noviny "The New York Times,"
které jsou hlavním sdělovacím prostředkem současného oficielního názoru.
"The Times" mají převládající vliv na zpravodajství jak národní, tak i mezinárodní.
Mnoho redaktorů jiných oficielních novin spoléhá na "The Times" zpravodajství
a na jejich instrukce
a jakým způsobem prezentovat současné světové zprávy.
Tisková agentura "The Times" rovněž předává oficielní zprávy dalším zpravodajským zřízením,
jako jsou rozesilatelé (distributoři) zpráv a mnohé místní noviny.
Konkurence mezi těmito zpravodajskými prameny
spočívá pouze ve stylu,
jakým podávají ty stejné zprávy.
Nápis: Reportáž o kolektivizmu
Začátkem 1930tých let bylo Američanům předkládáno
hodně zpráv o životě v Sovětském svazu
od Waltera Duranty, který byl dopisovatel "The New York Times" v Moskvě.
Jeho články plnily přední stránky novin
poutavými příběhy z "Matky Rusi."
V té době upevňoval Josef Stalin svoji moc
nad podrobenými zeměmi, které tvořily Sovětský Svaz.
Jeden z kroků tohoto postupu
vyžadoval nucené přesídlení milionů Ukrajinců.
Tyto události přímo v Rusku sledoval rovněž
britský novinář Malcolm Muggeridge.
Byl svědkem nakládání tisíců Ukrajinců do železničních vagonů,
kterými byli deportováni do pustých částí Sovětského svazu.
Tento jediný Stalinův tah způsobil více než milion mrtvých.
To je co jsem tehdy viděl.
Ukazuje to na jasný záměr se kterým toto bylo provedeno
a na naprostý nedostatek i nejmenšího soucitu.
Durantyho články v "The New York Times"
byly v ostrém rozporu s tím, co psal Muggeridge.
Duranty šel až tak daleko,
že o jeho zprávách prohlásil,
že jsou to kecy, anebo hotové nesmysly.
Během záměrně vyvolaného hladomoru v letech 1932-1933,
více než 7 milionů Ukrajinců zahynulo,
když Stalin zabavil jejich veškerou úrodu obilnin na vývoz.
V jeho článku z března 1933,
Duranty trval na tom, že v Rusku "neexistuje skutečné hladovění nebo smrti hladem,
ale že je vysoká úmrtnost kvůli nemocem z podvýživy."
Tehdy byly jeho zprávy byly obzvláště nechutné,
protože on naprosto popřel, že tam byl hladomor.
Často jsme si říkali, jestli ve skutečnosti někdo na něho neuplatňuje nějaký nátlak.
Protože on jim přímo nahrával.
Ale - proč "New York Times" - proč jeho zprávy tiskli?
Ve skutečnosti, toto zakrývání Stalinových zločinů
pomohlo komunistickému režimu k získání diplomatického statusu
ve Spojených státech.
William F. Jasper je hlavní redaktor časopisu "Nový Američan"
Sovětský svaz, tak jako každá jiná komunistická země
byl naprostá ekonomická katastrofa.
Nebyli schopni vyprodukovat ani tolik, aby je to uživilo.
A proto byl každý komunistický stát závislý
na pomoci z kapitalistických států.
Rusko nutně potřebovalo naši pomoc
nejen ve formě přímé vládní asistence,
ale rovněž pro otevření privátních investičních zdrojů
a k podchycení obzvláště New Yorských bankéřů a firem
a nasměrování jejich zájmů do Ruska.
V r. 1933 vláda presidenta Roosevelta pozvala sovětského zástupce do Washingtonu D.C.,
aby projednali podmínky diplomatických vztahů
Na základě jeho článků za předešlý rok, Duranty obdržel Pulitzerovu cenu.
Další novinář z "New York Times," Herbert Matthews,
rovněž psal články o kolektivizmu.
Během tak zvané "španělské civilní války" ke konci 1930tých let,
španělští komunisté zavraždili více než 6 tisíc farářů, mnichů a jeptišek.
Ale články, které posílal Matthews, popisovaly komunisty
jako idealistické demokraty, kteří zkouší osvobodit Španělsko od tyranie
a vůbec se nezmínil o komunistických zvěrstvech.
Později, když "Times" pověřily Matthews aby podával hlášení z Kuby,
Vytvořil obrázek nepatrné revoluční zápletky,
kde romantický a idealistický hrdina je
podporován tisíci kubánci.
Články, které Matthews psal pomohly vytvořit podmínky pro převzetí vlády Fidelem Castro.
Jiný pozorovatl poznamenal: "Castro získal jeho pozici díky "New York Times."
Matthews ve svém psaní tvrdil Američanům, že Castro rozhodně nebyl komunista.
Po uchopení moci, Castro začal s odstraňováním veškeré vnitřní opozice.
Popravní čety pracovaly ve dne, v noci.
Matthews reagoval na Castrovo vraždění bezcitně:
"Mládí musí zasívat divoký oves." Jinými slovy: "Mládí se musí vydovádět."
Přes jeho zjevně pro-komunistické hlášení,
"The Times" zaměstnávaly Matthewse přes 45 let.
Oficielní zpravodajství stojí za Matthewsem a Durantym.
Toto ukazuje na existinci převládající strategie
která uzákoňuje komunizmus.
Komunizmus je naprosto neomezená forma vlády, je to koncentrace vládní moci.
Komunistický systém vlády je ve skutečnosti oligarchický způsob vládnutí,
což je vláda pomocí hrstky "elitních" jedinců
To je přesně co "Kolegium pro mezinárodní vztahy" (CFR) propaguje
jak v Americe, tak i ve světě, již celé století.
Takže tady vzniká přirozený konflikt zájmů,
protože ve skutečnosti zde neexistuje nepřítelství mezi komunisty
a internacionalisty v naší vlastní vládě.
Tito obojí mají ty stejné zájmy a plány.
Tyto "elity" ale mají občas problém i s tím, aby vládly samy sobě.
Při tajném jednání internacionalistů v roce 1991
miliardář a dřívější předseda CFR David Rockefeller
chválil své zpravodajské spojence
ale jeho důvěra, že projednávané předměty se nedostanou ven, na veřejnost
byla později zklamána.
"Jsme vděčni novinám jako jsou "The Washington Post," "The New York Times," Time" časopis
a jiným publikacím, jejichž představitelé se zúčastnili našich schůzí,
a dodrželi své sliby stran diskretnosti skoro celých 40 let.
Jinak by bylo nemožné vyvinout náš světový plán,
kdybychom byli vystaveni ostrým světlům zveřejnění.
Tím pádem je dnes svět mnohem rafinovanější a je připraven přijmout celosvětovou vládu."
Odvracení ostrých světel zveřejnění
není ten jediný příspěvek veřejných sdělovacích prostředků na provedení takového plánu.
Jako další, podívejte se jak je podpora "Celosvětové vlády" vytvářena,
když prozkoumáme ty některé podstatné zprávy posledních desetiletí.
Ta nepříjemná pravda se schovává za těmito zprávami.
Nápis: Převracení skutečnosti
S doslova miliony událostí, které se denně ve světě dějí,
veřejné sdělovaci prostředky je nemohou podchytit všecky.
Jak říká "Times" slogan, "Všechny zprávy co jsou vhodné pro otištění"
čímž hlavní zpravodajské prameny naznačují, že budou hlásit jen to, co je podstatné.
A co není podstatné?
To záleží jen na tom, kdo a jak diktuje, které zprávy jsou vhodné pro otištění a které ne.
Tento způsob cenzorování zpráv se ukázal zhoubný pro americké zájmy.
Během vietnamské války, vůdci Severního Vietnamu spoléhali na odvážnou strategii
k docílení podstatných vítězství proti Jižnímu Vietnamu.
Komunističtí stratégové věřili, že celkový útok způsobí povstání mezi lidmi
a donutí tak Ameriku aby odtud vytáhli.
Namísto jejich obvyklých nárazových partyzánských bojůvek,
shromáždili veškeré vojsko k jednomu obrovskému útoku na Americké a Jiho-vietnamské oddíly.
30. ledna 1968, pod záminkou příměří na oslavu vietnamského Nového roku, neboli TET.
komunistické oddíly zahájily dobře zorganizovaný útok na jiho-vietnamská města;
"TET" útok začal.
I když to bylo dokonalé překvapení, americká vojska odpověděla na tento útok rychle a efektivně.
Hlavní složka Viet-kongu byla v Jižním Vietnamu doslova eliminována.
Ti, co zbyli, ze severních komunistických jednotek, utekli přes hranice zpátky.
Takže tento útok byl totální prohra pro komunisty a obrovské vítězství pro Ameriku.
Jenže v Americe hlásily veřejné sdělovací prostředky úplně jiné výsledky.
Bitva o přístav se zde řádně zvrtla.
Američané byli mylně informováni, že vystupňovaný boj dokázal,
že americká vojska - stejně jako vojska francouzská - nemohla ve Vietnamu vyhrát.
CBS Večerní zprávy, 1968: Přesto, že jsme si mysleli že již máme vyhráno,
ukázalo se a je to potvrzeno důkazy, že náš dřívější optimizmus nebyl opodstatněný.
Namísto toho jsme se ocitli v mrtvém bodě, což je jediné, i když neuspokojující, vysvětlení.
Ale je nám stále více jasné,
že opravdu jediná cesta z této situace je vyjednávání
a to ne jako vítězové, ale jako čestní lidé,
kteří dodrží dané sliby
a udělají to nejlepší co mohou.
Jmenuji se Walter Cronkite, dobrou noc.
Dokonce i bývalý president Lyndon Johnson vyjádřil rozhořčení nad nepravdivými zprávami.
Okamžitě, vylezli z děr a ze zdí a řekli, "musíme vypadnout."
A to je co Ho-Či-Min zkoušel docílit celou tu dobu,
aby vyhrál a aby Washingtonu zahynul.
Vyhrát v této zemi,
přímo v této zemi, kde vyhrát nemohl,
proti těm mužům tam venku, co nás reprezentovali.
Komunistický předák Viet-Kongu, původní Ministr vnitra, Truong Nhu Tang
později potvrdil kritickou roli amerických sdělovacích prostředků na výsledky války.
"Po TET útoku,
to, co jsme ztratili vojensky,
vyhráli jsme v diplomacii a v psychologickém boji.
A největší vítězství jsme zaznamenali
ve veřejných sdělovacích prostředcích, v tisku, v televizi."
Různí hlasatelé se překřikují.
Ani za další tři desetiletí se chování amerického tisku valně nezměnilo.
V r. 1998 byla pozornost Američanů soustředěna na skandál v Oválné kanceláří (Bílý dům).
Veřejný zájem o nové Clintonovy přestupky
nakonec přinutil Kongres k činnosti.
Jenže zpravodajství naznačovalo,
že špatné a záškodnické vztahy byly ta hlavní motivace všeho, co se stalo.
Hillary Clinton: Ta podstatná zápletka je
sp
…

Need subtitles from another video?